Afektivní poruchy, jinak také poruchy nálady, se projevují změněnou náladou, která neodpovídá reálné životní situaci nemocného a narušuje jeho uvažování, jednání i somatické (tělesné) funkce. Jejím důsledkem jsou adaptační poruchy (poruchy přizpůsobení) a sociální selhávání.
Lze je chápat jako schopnost organismu signalizovat tímto způsobem narušení vlastní rovnováhy, event. její ohrožení. Bývají provázeny narušením aktivity a změnou motivace.
Chorobné afektivní poruchy představují mnohem závažnější změny v emočním prožívání, které podstatným způsobem ovlivňují nejen psychiku, ale i fyziologické reakce organismu. Základ afektivní poruchy je v osobnosti nemocného.
Afektivní porucha postihne alespoň jednou za život asi 25 % populace. Může mít charakter jednoho z extrémů emočního ladění - depresi či mánii. Pravděpodobnost vzniku určitého typu afektivní poruchy není stejná, depresivní ataka je častější než manická epizoda.
Afektivní poruchy jsou podmíněny multifaktoriálně (je mnoho příčin vzniku). Jde o dispozice získané geny, dále vývojově podmíněné změny a zátěžové faktory. Míra genetického přenosu není však s jistotou známa. Větší závislost na genetických dispozicích byla potvrzena u bipolární poruchy (obě jednovaječná dvojčata onemocněla v 80 %). Afektivní poruchy také mohou nastat po těžkém poškození mozku, například kóma nebo krvácení, a to zejména u poškození levého předního laloku.
Související odkazy – zdroje informací
https://cs.wikipedia.org/wiki/Afektivn%C3%AD_poruchy
Klíčová slova
Afektivní poruchy
Poruchy nálady
Deprese
Mánie